Nomádva

Anketa

Anketa s tutory a tutorčaty 2006/07

Tato anketa zachycuje počátky tutorátu na ÚFaRu

Rozhovory s tutory

 

Ondřej Krása

 

Jak jsi viděl tutorský kurz u jeho zrodu a jak ho vidíš teď?

           

Tutorský kurz jsem zpočátku vnímal především skrze vzpomínku na vlastní začátek studia. Vybavoval jsem si nejistotu, s kterou jsem se v prvních měsících po fakultě pohyboval nevěda, co se ode mne chce, jaké jsou zvyklosti a jaké možnosti. Tutorský kurz tak pro mne představoval způsob, jak studentům ulehčit přechod do zcela nového prostředí s jinými nároky.

Po více jak půlroce tutorování se perspektiva, z které kurz chápu, asi přirozeně změnila – vidím plastičtěji problémy, s kterými se studenti prvního ročníku setkávají, více než dříve chápu kurz i z perspektivy tutora, uvědomuju si provozní stránku celého „podniku“.

 

Tutorský kurz se obrací směrem k tutorovaným, jim má prospívat a k jejich dobru přispívat. Přesto: zaznamenal jsi i nějaký svůj osobní prospěch, požitek, ponaučení...?

 

Zřejmě nejvýraznějším ponaučím pro mne bylo setkání s poměrně různorodou skupinou lidí, kteří ke studiu filosofie přistupují ze značně odlišných pozic.

 

Co tutorovaní nejvíce potřebují?

 

Po úvodních konzultacích stran rozvrhů a obecně studijních záležitostí se jádro kurzu soustředí na práci s texty. Pokud mohu ze svých zkušeností soudit, bylo pro tutorované doposud největším úkolem zjednat si jistý typ přístupu k textu – totiž pohlížet na text nikoli jako na více méně chaotický shluk jednotlivých výroků a argumentů, ale jako na jednotu, jejíž části jsou strukturovány se zřetelem na celkový záměr.

 

Překvapil tě někdy něčím tvůj student?

 

Krom jednotlivých nečekaných situací je pro mne do jisté míry překvapivá pozice tutora jako taková – postavení do role staršího a zkušenějšího studenta majícího pomáhat těm začínajícím s sebou nese očekávání, která se promítají do styku mezi tutorem a tutorovaným. Uvědomit si tyto předem ustavené vztahy a zvážit, jak s nimi zacházet, pro mne nebylo samozřejmé.

 

Co je pro tebe z tvé „práce“ nejtěžší?

 

Vzhledem k tomu, že se většina kontaktů v rámci tutorského kurzu odehrává individuálně, cítím jako nejtěžší úkol najít způsob práce příhodný pro konkrétního studenta.

 

Máš nějaké návrhy na zlepšení do příštího roku?

 

Jelikož se tutorský kurz uskutečnil letos poprvé, byla jeho podoba průběžně v jednotlivostech konkretizována. Ačkoli se domnívám, že je celkový rámec kurzu nastaven dobře, připojuji následující podněty: Jako celá fakulta i tutorský kurz se potýká s nedostatkem prostoru – konzultovat na chodbě není zřejmě nejšťastnější. Stálo by tedy za to, domnívám se, zvážit, zdali by nebylo možno pro potřeby tutorského kurzu vyčlenit každý týden určitou hodinu v některé z místností katedry.

 

Martin Vraný

 

Jak jsi viděl tutorský kurz u jeho zrodu a jak ho vidíš teď?

Asi stejně, pokud jsem ho vůbec u jeho zrodu nějak viděl.

 

Tutorský kurz se obrací směrem k tutorovaným, jim má prospívat a k jejich dobru přispívat. Přesto: zaznamenal jsi i nějaký svůj osobní prospěch, požitek, ponaučení...?

Zjistil jsem, že po dvou hodinách víceméně nepřerušeného vysvětlování mi velmi vyschne v krku. Vyvodil jsem z toho ponaučení, že buď nemám tolik mluvit nebo si mám s sebou brát vodu. To první by asi bylo přínosnější, to druhé je zase snažší - typické dilema.

 

Co tutorovaní nejvíce potřebují?

Z hlediska dovedností vhodných ke studiu filosofie jsou to asi věci typické pro prváky - schopnost správně a jasně formulovat nějaký filosofický problém, schopnost soustředit se na dílčí otázku a rozpracovat ji do hloubky, pozorně číst atd. Zajímavou těžkostí, s kterou se tutorovaní poměrně často potýkají je přístup k autorům, s jejichž myšlením nesouhlasí. Ne vždy jsou tutorovaní schopni se přenést přes svůj nesouhlas a vyjít autorovi vstříc aspoň do té míry, aby si mohli říci, že mu rozumí na základní úrovni, což se zdá být nutná podmínka pro to, aby mohl být nesouhlas opodstatněný.

 

Překvapil tě někdy něčím tvůj student?

To je jako zeptat se Karla Brücknera (trenér fotbalové reprezentace - pozn. M.V.), jestli si myslí, že náš nároďák má šanci uspět na mistrovství. "Určitě má, ale na šampionátu jsou všechna mužstva nesmírně vyrovnaná a silná, takže to budeme mít hrozně těžké. Dáme do toho všechno a  uvidíme." Zdá se mi, že i tato otázka očekává kladnou a nejednoslovnou odpověď, vždyť říci ne by naznačovalo, že jsou mi studenti lhostejní nebo že mi přijdou nezajímaví! Přesto budu suchar a odpovím ne. Znamená to, že jsou nezajímaví, nudní atd.? Ne.

 

Co je pro tebe z tvé „práce“ nejtěžší?

Přijmout masku autority říkající, který výklad je správný a který ne, jak se má psát apod.

 

Máš nějaké návrhy na zlepšení do příštího roku?

Studenti by měli podle mě v rámci tutorského kurzu méně psát. Nemám sice promyšlené, čím bych nahradil stávající tutorský systém, v němž těžiště studentské práce je v psaní různě dlouhých textů, ale zdá se mi, že psaní je příliš. Na jednu stranu je to pro ně celkem vhodné, protože se tím naučí formulovat své myšlenky a připraví je to na psaní prací, což tvoří podstatnou část studia na ÚFaRu. Na druhou stranu jsem se mnohdy o tutorovaných a jejich myšlení dozvěděl více na seminářích a přednáškách podle toho, jak vypadal jejich referát, jaké měli otázky atd. Jak probíhá práce na seminářích se prváci učí tak trochu pozorováním starších studentů. Pro jejich myšlení samotné je podstatné, aby se naučili klást si rozumné a správné otázky, a to se mohou nejlépe naučit na seminářích. Odhlédnu-li od tradičního sepětí filosofie s tázáním se, je to důležité již proto, že kvalita diskuse výrazně ovlivňuje kvalitu semináře.

 

ROZHOVORY S TUTOROVANÝMI

Adam Weiss

 Proč jsi se onen osudný den rozhodl pro tutorský kurz?
Kvůli zmatku nastanuvším v mé hlavě po marných pokusech si nějak vysvětlit text studijního řádu.
A také díky charismatické tutorce:)

Jak byla nebo nebyla realizována tvá očekávání?
Více než na 100%. Práce, které jsou nám zadávány jsou různorodé a nápadité...a je skvělé mít možnost dovědět se příjemnou formou nedostatky.

Co tě na kurzu nejvíc baví, jestli tě vůbec něco baví?
Samozřejmě baví..jednak, jak jsem již zmiňoval mě baví plnění oněch úkolů a v neposlední řadě také "tutorčí" srazy. Konávají se v hospodě, což je již tradičně instituce, kde se to velkými myšlenami jen hemží.

Jaké si myslíš, že to je, být tutorem?
No rozhodně je to kus práce navíc, kterou na sebe berete. Je asi i nutná psychická odolnost a trpělivost...nelehký úkol.

Pro tutorované se ještě neustálil způsob označení. Z estetiky přišel výraz „tutoni“, jeho obdobou jsou „tutorčata“, a pak je tu název doslovný, ale zdlouhavý – „tutorovaní studenti“. Co tomu říkáš a jak by ses označil/a?
Náhodou (nenadálým prořeknutím tutorky) jsem se dověděl označení "tutorčata"...no nevím...asi lepší než tutoni:) třeba tůtáci zní taky zajímavě :)

 

Anna Málová

 

Proč jsi se onen osudný den rozhodl/a pro tutorský kurz?

Vlastně ani nevím. Oni tam tak stali a byli sympatičtí... A říkala jsem si, že mi "tutorský kurz" ublížit rozhodně nemůže. Možná přispěla i nejistota z nové školy a touha po nějaké "opoře".

 

 

Jak byla nebo nebyla realizována tvá očekávání?

Jsem spokojená a jsem ráda, že jsem do toho šla. Nevím, jestli jsem měla nějaká očekávání, která by se dala přesně definovat, ale myslím, že mi to pomohlo a navíc mi přijde, že jsem se díky tomu seznámila jak se staršími lidmi (tj. tutory), tak i se svými spolužáky z prváku. Určitě mi to pomohlo v "rozkoukání se".

 

 

Co tě na kurzu nejvíc baví, jestli tě vůbec něco baví?

Komunikace, možnost dozvědět se názory někoho zkušenějšího na danou věc a konfrontovat to s názory svými.

 

 

Jaké si myslíš, že to je, být tutorem?

Dnes jsme šly s kamarádkou (také tutorovanou) po chodbě a řešily jsme, co si vlastně o nás naši tutoři asi myslí. Nakonec jsme skončily u celkem pozitivního závěru, že stejně záleží na tom, nakolik jsme aktivní a nakolik komunikujeme. Takže snad když se snažíme a jsme milí, mají nás naši tutoři rádi a vede to k oboustranné spokojenosti.

Myslím, že tutoři mají tímto způsobem možnost zkusit něco nového, také se prostřednictvím kurzu mohou vrátit k některým tématům, kterými se už dlouho nezabývali (ale nevím, jestli je to pozitivní nebo negativní). Ale je pravda, že je to pro ně hodně náročné, zabývat se několika pracemi, načíst si na ně i další literaturu. Zvlášť když každé tutorče dělá práci na jiné téma.

 

 

Pro tutorované se ještě neustálil způsob označení. Z estetiky přišel výraz „tutoni“, jeho obdobou jsou „tutorčata“, a pak je tu název doslovný, ale zdlouhavý – „tutorovaní studenti“. Co tomu říkáš a jak by ses označila?

Rozhodně "tutorčata"! ("Tutoni" zní jako "ufoni")

 

 

 

Máš nějaké nápady na zlepšení pro příští rok?

Možná by bylo dobré buď snížit počet tutorčat na jednoho tutora nebo snížit počet prací. V zimním semestru jsem měla pocit, že jen co dodělám jednu práci, už bych pomalu měla myslet na novou. A vzhledem k tomu, že tutoři museli přečíst to samé co my a sice nic nepsat, ale zas se na to připravovat jinak, myslím, že to pro ně muselo být dost náročné.

Zatím žádné další nápady nemám. Za sebe jsem opravdu spokojená. Důležité jsou také názory samotných tutorů.

 

Tomáš Hnyk

 

Proč jsi se onen osudný den rozhodl pro tutorský kurz?

Přišla mi to jako dobrá příležitost, jak poznat lidi, co tu studují, a třeba se rychleji dostat k nějakým zákulisním infromacím.

 

Jak byla nebo nebyla realizována tvá očekávání?

Byla, lidi jsme poznal [tedy hlavně svoji tutorku... ale ta se počítá za tři!]

 

Co tě na kurzu nejvíc baví, jestli tě vůbec něco baví?

[No hlavně Petra] a taky možnost nějak probírat filosofii s někým, kdo o tom něco ví, a přitom toho neví moc (učitel), ke komu mohu cítit ne nerovnoprávný vztah.

 

Jaké si myslíš, že to je, být tutorem?

[No skvělé, člověk zlanaří aktivistu pro lidská práva a ještě se nají těstovin][šmarjá, jak to mám vědět?no, asi nejspíš] podnětné, páš bezprostředně interreaguje s novou krví a možná i trochu uspokojující, protože k tutorům taky někdy někdo zase vzhlíží [bych to možná měl radši dát do hranatých závorek].

 

Pro tutorované se ještě neustálil způsob označení. Z estetiky přišel výraz „tutoni“, jeho obdobou jsou „tutorčata“, a pak je tu název doslovný, ale zdlouhavý – „tutorovaní studenti“. Co tomu říkáš a jak by ses označil?

Tutorčata [říká to Alena].

 

Máš nějaké nápady na zlepšení pro příští rok?

[Více tužení kolektivu] – a nevím, jak moc se mi bude líbit psát tu práci, možná bych uvítal něco víc na způsob semináře, kterým jsme tenhle semestr končili.

 

Lucie Benešová

 

Proč jsi se onen osudný den rozhodla pro tutorský kurz?

Znělo to jako skvělý nápad. Pro člověka, který se ocitne v cizím prostředí, kde musí zařizovat spoustu věcí které dřív nemusel, je každá rada a podpora dobrá. Přesvědčila mě i možnost, že mi někdo pomůže s tím jak psát práce, jak číst texty dřív než budu konfrontovaná s profesory. A hlavně tutoři vypadali jako moc fajn lidi, které stojí za to poznat a kteří nám ukážou ufar z lidštější stránky ;-).

 

 

Jak byla nebo nebyla realizována tvá očekávání?

Nadmíru. Spolupráce s tutorem je (doufám oboustranně) příjemná. Pomohla mi lépe se zorientovat v psaní prací, uvědomit si své slabiny a snad je i odstranit.

 

 

Co tě na kurzu nejvíc baví, jestli tě vůbec něco baví?

To že se člověk dostane do kontaktu se staršími a zkušenějšími. A může si být jistý, že vždy najde pomocnou ruku (když zajde do knihovnyJ). Z úkolů mě asi nejvíce bavila diskuze při plnění třetího úkolu.

 

 

Jaké si myslíš, že to je, být tutorem?

Nejspíš náročné, protože máte na starosti nezodpovědné prváky, kteří neodevzdávají věci včas a vzpomenou si na vás jen když něco potřebujou J. Ale také snad i příjemné, protože můžou předat svoje rady a nápady dál a třeba jim může i dělat radost, když se některý z jejich svěřenců poučí ze svých chyb.

 

 

Pro tutorované se ještě neustálil způsob označení. Z estetiky přišel výraz „tutoni“, jeho obdobou jsou „tutorčata“, a pak je tu název doslovný, ale zdlouhavý – „tutorovaní studenti“. Co tomu říkáš a jak by ses označila?

Tutoni je docela milý, sice nevím jestli by mě to ze začátku nevyděsilo, ale jako neoficiální pojmenování bych to brala všema deseti.

 

 

Máš nějaké nápady na zlepšení pro příští rok?

Nemám teda zcela konkrétní představu, ale spolupráce i s jinými tutory byla fajn. Myslím, že by se také dalo uvažovat o tom, aby se na ten poslední úkol (ten na LS) mohli případně povyměňovat tutoři. Vzhledem k tomu, že ne vždy se speciální zájmy musí úplně překrývat (někdo je orientovaný spíše analyticky, někdo zaměřený na Platóna), by to mohlo pomoci. Myslím, že by to po dohodě šlo i teď, ale pokud to není jako oficiální možnost, mohlo by to vypadat jako nevděk, o který zde vůbec nejde.

 

 

Jan Táborský

 

Proč jsi se onen osudný den rozhodl pro tutorský kurz?

Nemám moc zkušeností s psaním seminárních prací a chtěl jsem si vybrousit techniku dřív, než to bude „naostro“.

 

Jak byla nebo nebyla realizována tvá očekávání?

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Tutor mi nedal pokoj, dokud se moje práce dostatečně neblížila jeho představám. Přesně to jsem potřeboval.

 

 

Co tě na kurzu nejvíc baví, jestli tě vůbec něco baví?

Diskuze s tutorem. Je to zábava a poučení zároveň. Člověk si při dohadech s tutorem zlepší techniku argumentace a zároveň se dozví nové věci. A je fajn, že mě nešetří. J

 

Jaké si myslíš, že to je, být tutorem?

Asi docela náročné. Má spoustu vlastních studijních povinností a ještě nám musí dělat chůvu. Opravdu si vážím dobrovolníků, kteří se toho letos ujali.

 

Pro tutorované se ještě neustálil způsob označení. Z estetiky přišel výraz „tutoni“, jeho obdobou jsou „tutorčata“, a pak je tu název doslovný, ale zdlouhavý – „tutorovaní studenti“. Co tomu říkáš a jak by ses označil/a?

Já jsem asi Teuton, ale tutorče se mi taky líbí. J

 

 

Máš nějaké nápady na zlepšení pro příští rok?

Možná by to vzhledem k počtu a náročnosti úkolů zasloužilo vyšší kreditové ohodnocení.

Jinak mě nic nenapadá. Celkově si myslím, že zavést tenhle kurz byl dobrý nápad. Dost jsem se díky tomu naučil a snáz jsem zapadnul do dění ve škole.

 

 

Martin Haloun

 

 

Proč jsi se onen osudný den rozhodl pro tutorský kurz?

Protože jsem při nástupu na UFAR nevěděl pomalu ani jak se jmenuji, tak jsem si řekl, že by to mohl dobrý start, zvlášť, když je za to kreditové ohodnocení.

 

Jak byla nebo nebyla realizována tvá očekávání?

Myslím, že moje očekávání byla realizována poměrně dobře, v některých bodech mě tutorský kurz příjemně překvapil. Například úkol diskutovaný ve skupinách se postupně měnil v příjemnou konverzaci až posléze vyvrcholil ještě příjemnějším hospodským posezením. Ale obávám se že pro nějaké objektivnější ohodnocení, je třeba delší časový odstup a trochu víc zkušenosti s předměty a zkouškami.

 

 

Co tě na kurzu nejvíc baví, jestli tě vůbec něco baví?

To, že se v podstatě celý uskutečňuje mezi studenty, takže není tu ten výrazný autoritativní postoj, což přispívá k příjemné atmosféře i práci.

 

Jaké si myslíš, že to je, být tutorem?

Řekl bych, že asi tak podobně náročné jako být tutorovaný. Napadá mě, že může být příjemný pocit pro tutora, když dokáže tutorované něco naučit nebo jim může poradit.

 

Pro tutorované se ještě neustálil způsob označení. Z estetiky přišel výraz „tutoni“, jeho obdobou jsou „tutorčata“, a pak je tu název doslovný, ale zdlouhavý – „tutorovaní studenti“. Co tomu říkáš a jak by ses označil?

Tutorčata se mi celkem líbí, i když asi by se to nedalo používat pořád. Napadá mě ještě pár úsměvných jako tutanti, tutéři, tukani.

 

 

Jan Nechanický

 

 

Proč jsi se onen osudný den rozhodl pro tutorský kurz?

 

První impuls byl asi spíš jen zvědavost, nevěděl jsem vůbec co od toho mám čekat, jaké to bude.

Raději získávám zkušenosti a informace touto cestou, přeci jenom od spolužáků se člověk dozví nejvíce a nejužitečnější jsou neoficiální informace.

 

Jak byla nebo nebyla realizována tvá očekávání?

 

Nevěděl jsem co čekat, takže nadmíru dobře. Možná jsem jen očekával, že se budeme scházet častěji.

 

Co tě na kurzu nejvíc baví, jestli tě vůbec něco baví?

 

Společná diskuse nad daným tématem nebo zhotovenou prací.

 

Jaké si myslíš, že to je, být tutorem?

 

Mám určité zkušenosti s vyučováním, takže chápu, že není vůbec jednoduché vystihnout důležité chyby, zaměřit se na to co je v dané chvíli možné vylepšit.

Můj tutor však tyto požadavky splňoval výborně, slabým článkem jsem byl ve všech případech jen já.

 

Pro tutorované se ještě neustálil způsob označení. Z estetiky přišel výraz „tutoni“, jeho obdobou jsou „tutorčata“, a pak je tu název doslovný, ale zdlouhavý – „tutorovaní studenti“. Co tomu říkáš a jak by ses označil?

 

Navrhoval bych kontaminaci „tutorovaní studenti“ - > tutonti :-)

 

Máš nějaké nápady na zlepšení pro příští rok?

 

Snad jen častější schůzky a diskuse nad texty, které jsme třeba jenom přečetli (třeba včetně vybrané sekundární literatury), i když písemný projev je také důležitý.

 

David Grosser

 

Proč jsi se onen osudný den rozhodl pro tutorský kurz?

 

Protože pro mě bylo sousloví „interpretační esej“ pojmem skoro neznámým, jakož i spousta jiných věcí tady na univerzitě. A tutorský kurz se objevil jako malé pomocné světélko v hustém lese cizích slov a administrativy.

 

Jak byla nebo nebyla realizována tvá očekávání?

 

Ale jo...

 

Co tě na kurzu nejvíc baví, jestli tě vůbec něco baví?

 

Kontakt s nadějným výkvětem studentstva vyššího řádu.

 

Jaké si myslíš, že to je, být tutorem?

 

A jaké si myslíte, že je to být tutořetem? :-)

 

Pro tutorované se ještě neustálil způsob označení. Z estetiky přišel výraz „tutoni“, jeho obdobou jsou „tutorčata“, a pak je tu název doslovný, ale zdlouhavý – „tutorovaní studenti“. Co tomu říkáš a jak by ses označil?

 

Slovo „tutoni“ mi připadá dost hloupé. Připomíná mi tupouny z kreslených gumídků, jimiž my, studenti filosofie, samozřejmě nejsme. „Tutorčata“ zní naproti tomu jako morčata... Dávám přednost spíš označení „tutoře“ (v množném čísle „tutořata“). To sice navozuje představu malých zobáčků a jemného žlutého peří, ale pořád je to nejlepší možnost, která mě napadá.

 

Máš nějaké nápady na zlepšení pro příští rok?

 

Ne. Tento kurz mi připadá velmi dobře zvládnutý. Ehm...snad jenom pivo/víno zdarma ke každému setkání s tutorem?

 

rozhovory sestavila Petra Lomozová

Žádné komentáře

 

Žádné komentáře