Nomádva

Anketa

Anketa "Slovo" na ÚFaRu

Otázky: 1. Může být myšlení bez jazyka?
2. Souhlasíte s tvrzením, že co nemůžete označit, o tom nemůžete ani myslet?
3. Myslíte si, že řeč odráží řád světa?
Jan Ševčík
1.    Domnívám se, že je možné myšlení beze slov.
2.    To je skoro na celou práci, aby se to promyslelo. Pravděpodobně nějakým způsobem ano, ale nebude to reflektované. Asi se to i často děje, že bez jasného označení o věcech myslíme.
3.    To možná ano. Záleží na tom, co pojmeme jako řád světa. Ale podle mě, co se týče jeho lidské stránky, ano.


Jan Puc
1.    Myšlení je bytostně založené na jazyce, pokud je to myšlení v běžném užití slova, za předpokladu, že to není to, co se descartovsky označuje za cogito.
2.    Myslím si, že zkušenost je třeba získávat pro myšlení a myšlení je třeba získávat pro zkušenost. Pokud máme o věcech myslet, pak je potřeba označit je řečí.
3.    Ano, ale řekl bych, že jeden z řádů. Myslím si, že není žádný poslední řád světa, který by se zrcadlil řečí.


Filip Felix
1.    To je otázka, jestli je možné myšlení bez pojmů. Já si myslím, že do určité míry myšlení bez pojmů možné je, a to například když na sebe necháváme působit nějaký obraz, ať už přírody, nebo umění, pak toto působení může navozovat nikoli myšlenky, ale pocity, které nemají jazykovou podobu, ale to neznamená, že na jejich základě bychom nemohli jednat. A jednání už chápu jako racionální projev člověka. Toto vystavení se prožitku (prožití určité situace) se může odehrát mimo jazykovou sféru. A naopak by se dalo říct, že díky některým prožitkům máme možnost jazyku porozumět. Teď je otázka, co to prožitek je. Když ho chci sdělit, opět musím vstoupit do jazyka.
2.    Myslím si, že to spíše neplatí. Což souvisí s předchozí úvahou. Těžko můžeme onálepkovat prožitky, které, domnívám se, jsou základem jazykových pojmů. Neříkám, že nemyslíme v pojmech, které jsou ze své podstaty určité, vůči sobě vymezené a může se zdát, že až příliš ustrnulé, ale tyto pojmy nabýváme skrze prožitky. Povaha prožitku je bytostně jiná od pojmů a nikdy ji není možné chápat bez vztahu k nějakému jinému prožitku. Zdá se fakt, že pro komunikaci a sdělitelnost těchto našich konstituentů jazyka je nutné, abychom je onálepkovali a dali jim pojmy, kterými je můžeme vyjádřit a artikulovat. To s sebou přináší proměnu a zastavení prožitků. Přičemž prožitek nemusí být čistě subjektivní.
3.    Jako platonik bych si to asi měl myslet. Dobrá a pravdivá řeč určitě.


Anna Šolarová
1.    Asi ne. Myšlení probíhá v nějakých pojmech, konceptech. Pokud však člověk vyroste v džungli, nepotřebuje jazyk k tomu, aby se rozhodl, zda si vezme banán. Ale filosofické, intelektuální myšlení vyžaduje pojmy.
2.    Ne. O věci, která nám není známá, jejíž jméno neznáme, přesto můžeme myslet.
3.    Ano, určitě. Myslím si, že řeč vystihuje objektivní vztahy, které jsou ve světě. Už jenom z rozlišení slov na slovní druhy: podstatná jména vyjadřují například nějakou věc, předložka polohu ve světě, slovesa činnost, kterou věc může vykonávat. Tedy tato struktura skutečnosti je zachycená i v jazyce.

Připravily Markéta Haiklová a Justina Trlifajová
Žádné komentáře