Nomádva

Erasmus

Filosof na McGillu

Univerzita McGill leží přesně na tektonické čáře dělící frankofonní Montréal od toho anglicky mluvícího. Ještě před patnácti lety bych okolo té linie údajně mohl občas očekávat i nějaké zemětřesení, ale ta doba již, jak se zdá, pominula. À la mode zřejmě už není ani legendární „jazyková policie“ dohlížející na to, aby v obchodě, kde jsou všechny francouzské nápisy dvakrát tak velké než ty anglické, prodavač při pozdravu před „Hi“ nejprve pronesl „Bonjour“. Celé město naopak připomíná OSN v civilní podobě; snad všechny státy tu mají svou restauraci, okolo kterých se shlukují místní komunity. Na tu českou mi bohužel nezbyl čas, ale i tak jsem zde zažil pár chvil, které mne vrátily do mé rodné kotliny. Ve vyhlášené restauraci Bily Kun nabízejí vedle slivovice i česká piva, z nichž nejblíže tomu našemu je Czechvar a nejdále Quebecvar – pokus o české pivo po quebecku. Stejně jako s pivem se to zde má ostatně i s francouzštinou; sama o sobě (v rozhovoru dvou místních) je pro mne hlavolamem do teď. A v její mezinárodní verzi – když se místní snaží mluvit po evropsku –většinou nevydržíte více jak dvě věty, protože jakmile mluvčí vytuší, že nejste Francouz, nahodí legendární „switch“ – a přejde přes marné protesty do angličtiny.

Na McGillu potom ani k žádnému přechodu nedochází; drtivá většina kurzů je pouze v angličtině a tři ze čtyř předmětů, které jsem navštěvoval, byly vyučovány americkými profesory. Co se pak kvality vyučování týče, asi největší rozdíl mezi alma mater mou a tou Leonarda Cohena jsem cítil v přístupu studentů. Přestože zátěž na čtení i hodnocení byla vysoká, z věcnosti diskusí jsem měl vždy dojem, že i ostatní mají všechny podstatné texty načtené. Ze strany profesora středověké filosofie jsem zase oceňoval, jak dokázal teologické diskuse převádět na konkrétní příklady z dnešního světa. Koneckonců za mou fascinací může stát jen fakt, že jsem se, odstřižen od domova a navyklých kratochvil, mohl soustředit na školu mnohem větší mírou. Na druhou stranu ale moji spolužáci od možnosti svých kratochvil většinou odstřiženi nebyli a velký rozdíl v intenzitě studia jsem nepozoroval. Každopádně srovnávání a analýzy nechaje stranou, semestr na McGillu popsal bílou desku v mé hlavě doposavad zdaleka nejextenzivnější měrou.


Tomáš Kopečný

Žádné komentáře