Nomádva

Erasmus

Tübingen, aneb Cesta tam a zase zpátky

Hádanky... Hádanky ve tmě... Světlina bytí, odemčenost, řeč, Abgrund. Glum! Snad by se proti takovému úvodu mého hodnocení stran pobytu v zahraničí, v mém případě šlo o Tübingen, dalo namítat, že je poněkud zatemňující, na druhou stranu nutno poznamenat, že nejsem brífingový typ. Navíc tento úvod přesně zapadá do popisu některých mých dojmů a pocitů ze studijního pobytu v Tibinkách, proslulém idealistickém kokonu, z něhož (na)kladeni Absolutním Duchem líhli se mladí svěží postnovoplatoničtí myslitelé jeden za druhým a roznášeli své pavoučí sítě absolutna po celém tehdejším civilizovaném světě.

S Lukášem Kollertem, nadějným mladým transcendentalistou, jsme strávili v této nádherné zemi starých vrb a čirých proudů plodný a poučný půlrok, za což vděčíme dobrotě EU a MŠMT ČR. Důležité je nenechávat věci na poslední chvíli, včas podat přihlášku, oběhat byrokratická kolečka, kruhy, spirály a čtverce, zkrátka počítat s oním známým šimlem, který kluše vskutku nerad. Nutností navíc zůstává podat si včas žádost o kolej, protože jiné ubytování se v onom jihozápadoněmeckém městečku neshání jednoduše. 

     Logicky by se dalo předpokládat, že do Tibinek se vydá především student se zájmem o výše zmíněné idealisty a jim předcházející transcendentální myslitele. Takový student by ovšem v semestru, jaký jsem absolvoval já, zaplakal. Žádný Schelling, žádný Hegel, žádný Hölderlin, dokonce ani ten Fichte ne. Manfred Frank přednášel ve svém posledním semestru před odchodem do penze o obecné filosofické problematice, Anton Friedrich Koch vyučoval v Heidelbergu. Jedině kantovcům se skýtaly možnosti vskutku pozoruhodné – Otfried Höffe vedl seminář k Religionsschriftu, v nabídce byly i semináře ke Kantovým dějinně-filosofickým spisům jakož i k jeho teoretické filosofii, došlo dokonce i na kantovské symposium.  Až překvapivě hojně zastoupeny byly kurzy k fenomenologické filosofii, ze kterých bych doporučil všechny vedené Dietmarem Kochem. Měl jsem možnost navštěvovat výborný kurz k Heideggerově spisu Satz vom Grund a v prvé řadě upozorňuji na Kochův „pracovní kroužek k hermeneutické filosofii“, jenž zvídavému čtenáři pozdního Heideggera přivede jeho oblíbeného autora do odkrytosti dosud netušené. Mladý duch ne zcela oddaný pátrání po smyslu bytí si na druhou stranu bude pravděpodobně připadat spíše jako Glum čelící Bilbově hádance o Slunci. Tento kroužek navíc pokračuje v každém semestru.

     Studium a studentský život v Tibinkách má samozřejmě i svá úskalí. Jistě mezi ně patří absence příslovečného biče, pročež se lehce může přihodit, že liknavější student po pěti měsících pobytu zjistí, že nemá splněné žádné předměty, že do školy téměř nechodí a že se mu podařilo stáhnout dvěstě gigabajtů kriminálek ze sedmdesátých let. Považuji tedy za nutné se předem informovat o všech podmínkách získávání zápočtů z kurzů, kterými si bohužel často nejsou jisti ani sami vyučující, a vyšetřit si dostatek času k závěrečnému obligátnímu papírování, ve kterém se národy v tomto koutě světa obecně velmi vyžívají. Z čistě praktického hlediska je téměř nezbytné přivézt si notebook, protože značnou část studentské agendy není možné vyřídit jinou než elektronickou cestou, mít finanční prostředky v celkovém úhrnu cca. šest až sedm set euro na měsíc a zařídit si co nejdříve po pobytu bankovní účet. S jakýmikoliv dotazy se lze obrátit na členy STUDITu, místní studentské organizace pořádající i nejrůznější výlety a návštěvy divadel a kin, kteréžto akce Vám z vlastní zkušenosti srdečně doporučuji.

     Odměnou za byrokratická utrpení všeho druhu Vám budou vůně čerstvého kebabu, rozličné druhy místních piv, národně opravdu pestrá společnost, nabytí nových zkušeností a filosofických mouder a hlavně půlroční pobyt v krásném historickém městě, v jehož útrobách se údajně v jedné uličce skrývá nápis „zde zvracel Goethe“...


Vojtěch Kocman
Žádné komentáře