Nomádva

Tématické příspěvky

Věnováno R.R. za pozvání do hlubin podzemního nitra současného západu.
Text je autorem zkrácená a upravená verze kapitoly „Polarita liské percepce světa“ z knihy „Příroda a kultura: svět jevů a svět interpretací“. (S. Komárek, Praha: Academia 2008).
Věnováno J. F. k pětatřicátinám
Několik poznámek k pojetí zákona u Sigmunda Freuda.

Spinozova metafyzika je založena na pojmu Boha, mezi jehož esenciální charakteristiky patří věčnost a nekonečnost, přičemž obojí bychom měli chápat nečasovým způsobem. Vzhledem k imanentnímu rozvrhu této ontologie by totéž mělo platit i o světě. Naskýtá se však otázka, jak a kde zde vzniká paměť, která má přeci jen úzkou souvislost s časem. V našem textu se nejdříve zaměříme na původ času u Spinozy, abychom mohli posléze přejít právě k problémům geneze paměti.

Krátký traktát o paměti.
Condillac a geneze jazyka.
Patří k největším záhadám dvacátého století, jak se mohl sport ze zábavy lordů stát neskutečně masovou, vlivnou a komerční záležitostí. Peníze změnily sport. Již v roce 1939 tvrdil Huizinga, že sport se stává něčím příliš vážným, ergo ztrácí charakter hry, aniž by se zároveň stal něčím skutečně závažným (Homo Ludens, s. 177-179, Praha 1971). S podobným podezřením pohlíží Milan Machovec na fotbal. Ve své knize Filosofie tváří v tvář zániku (s. 79-83, Praha 1998) vyjadřuje podivení nad tím, kolik sil utratí lidstvo fotbalem. S tímto názorem je zajisté možné souhlasit: bylo by krásné, kdyby nějaká environmentální organizace měla tolik věrných příznivců, tak neuvěřitelný rozpočet, tak silné osobnosti na hřišti a tak dokonalou organizaci jako anglické či španělské velkokluby. Rovněž Huizingovo varování nelze odbýt mávnutím ruky.
1  
2  
3  
4