Nomádva

Novinky

Upozornění na nový pořad ČR3 Vltava - poslední čtyři díly!!!

Rádi bychom upozornili na osmidílný rozhlasový pořad s názvem Století rozumu: Německá klasická filosofie, literatura a drama. Program naleznete po rozkliknutí tohoto článku (zobrazit celé).


Anotace posledních čtyř dílů:

 

Program zbývajících 4 dílů:

 

Sobota 5. 11. v 16.00

Počátek moderní univerzity (dr. Chotaš)

V souvislosti s problémem svobody a dějin se v dobovém myšlení stává klíčovým pojmem pojem Bildung, označující zároveň vzdělávání a sebetvorbu člověka jako svobodného individua a lidstva v jeho dějinách. Z těchto myšlenek a z úvah o smyslu vzdělanosti vůbec vzešla koncepce humboldtovské univerzitní reformy, která se stala výchozím pojmem moderní univerzity a vzdělanosti. V dílu jsou ukázány souvislosti jejího vzniku ve vztahu k vývoji v ostatní Evropě, především ve Francii.

 

Sobota 19.11. v 16.00

Hegelovo pojetí dějin (doc. Karásek)

Myšlení německého idealismu přináší pojetí dějin, v nichž jde o pochopení principu lidské svobody úměrně tomu, jak se tento princip skrytě či výslovně realizuje v různých civilizacích a dějinných dobách. Dějiny jsou tak zároveň místem realizace a poznání lidské svobody a jejích různých forem. Pro dějiny jako takové to znamená, že právě v motivu lidské svobody mají svůj smysl a jednotu. Nejvýraznější představení této myšlenky – významné např. i pro pojetí dějin ve dvacátém století, u nás především u Jana Patočky – lze nalézt v Hegelově Fenomenologii ducha a v jeho Filosofii dějin.

 

Sobota 3.12. v 16.00

Zlom v pojetí metafyziky v německé klasické filosofii (prof. Sobotka, dr. Kuneš)

Německá klasická filosofie je obdobím dvou pojetí metafyziky. Ve svém prvním období především kriticky reaguje na racionální metafyziku a její zpředmětnění idejí Boha, duše a racionálního rozvrhu přírody. Autorem této kritiky je Kant, který je zároveň autorem pojetí, že pravý pojem ideje se uplatňuje a ospravedlňuje především v morální dimenzi člověka. Ve svém druhém období se německá klasická filosofie stává výrazem krize posvátna, která je reakcí na moderní vědu a odkouzlení přírody. Je třeba, aby se příroda člověku otevřela jinak než z hlediska novověké vědy. Tento problém reflektovala řada myslitelů – např. Herder, Jacobi, ale také Schiller v básni Bohové Řecka a v návaznosti na něj Hölderlin, Schelling a Hegel.

 

Sobota 17.12. v 16.00

Vědomí a absolutno – dvojí pojetí rozumu v německé klasické filosofii (dr. Kuneš)

Německá klasická filosofie je postupem od určení rozumu, který je sice jakousi vyšší instancí v člověku, ale je přesto lidským, konečným rozumem, k pojetí rozumu jako absolutna, v němž se konečný lidský rozum konstituuje a chápe jako součást universální absolutní struktury skutečnosti. Tento postup lze zhruba shrnout jako postup od první generace německé klasické filosofie, Kanta, Fichta a Jacobiho, k druhé generaci myslitelů, jimiž byli především Hegel, Schelling a Hölderlin. Jako zástupce pozice konečného, lidského rozumu bude v tomto díle představen především Fichte. Z něho totiž podstatnou měrou vyšel Hölderlin jako autor rozvíjejícího se pojetí absolutna. Na Hölderlina pak navazuje mladý Hegel svým pojetím života a lásky.

Žádné komentáře