Nomádva

č. 12 Slovo

několik nahodilých poznámek ke třísetletému výročí narození abbého de l’Epée
Od rozumění světu k rozumění jazyku
V minulém čísle jsme se na pozadí diskuse o tzv. „jednotlivých formách“ pokusili představit Balmeho interpretační strategii. Snažili jsme se ukázat, že motivací k filosofické četbě biologických spisů a zároveň jejím vodítkem je podle Balmeho otázka po tom, jak je látkové jsoucno totožné se svojí formou. V závěru jsme dospěli k rozlišení formy jako „strukturálního“ a bytnosti jako „funkcionálního” určení jsoucna a k Lloydově námitce, že Balme tímto způsobem nechává „erodovat“ základní aristotelskou distinkci mezi látkou (potencí) a formou (aktem).
Profesorka Lydia Goehr vyučuje historii estetické teorie, současnou filosofii umění a filosofii dějin na Columbia University v New Yorku. Kromě řady článků věnovaných filosofii hudby, dílu T. W. Adorna, M. Merlaeu-Pontyho a A. Danta je autorkou knih The Imaginary Museum of Musical Works: An Essay in the Philosophy of Music (1992), The Quest for Voice: Music, Politics, and the Limits of Philosophy (1998) a Elective Affinities: Musical Essays on the History of Aesthetic Theory (2008) a spolueditorkou sborníku The Don Giovanni Moment. Essays on the legacy of an Opera (2006).
1  
2