Nomádva

č. 8 Múzy a vyprahlost

Název této stati by klidně mohl znít „Sofistés v létě a Sofistés na podzim“. Položme si však otázku: podařilo se nám již překonat všechny negativní představy, jež vyvstávají při vyslovení jména „sofista“? Kdo je sofista? Jaký výměr se skrývá za tímto téměř hanlivým označením? Přesně tyto otázky svedly dohromady zajímavou společnost v Platónově dialogu Sofistés.
Co je ještě mizernější než schopnosti českých politiků důstojně vládnout? Naše schopnosti jejich vládnutí kontrolovat.
"Mlčte, co já říkám, to také myslím. Já nikdy nehledám hříbky na parkovištích před samoobsluhami. A stejně tak si nikdy neopakuji filozofémy zaznamenané na toaletním papíře. Já neexistuji v ničem z toho, v čem vy si ve vašich podomácku klohněných představách můžete nebo musíte existovat."
Paní Vočistcová
V tomto textu se pokusím stručně přiblížit průběh doktorských studií filozofie na Paris 1 tak, jak jsem se s ním měl možnost seznámit během svého pobytu v Paříži v letech 2006 – 2008. Text je rozdělen do dvou částí: v první části uvádím několik ryze praktických informací, které by se snad mohly přijít vhod případnému zájemci o studium filozofie na Paris 1, a to nejen v doktorském cyklu; v druhé části pak pojednávám o vlastních doktorských studiích filozofie.
Posledni komentare
11.06.2010 12:12:28: to je opravdu výborný přístup: dlouholetý kantor a odborník, který se navíc orientuje v problematice...
... jsem příliš velkou ctitelkou humoristických textů, abych, opustivši dveře milovaného ústavu, nevzdala touto cestou hold nesmrtelnému Jaroslavu Žákovi a zároveň nezúročila sedm let zážitků. Jsem si však vědoma, že pro docílení komického efektu je třeba zatnouti sekeru hluboko a více či méně kydati hnůj i tam, kde to netřeba. Proto předesílám, že pouze za účelem pobavení a pro mrzký peníz úspěchu zveličuji poněkud vlastnosti vzdělávacího ústavu, který mi ve skutečnosti přinesl jen dobré a kterému vděčím za mnohé.
Posledni komentare
14.10.2010 16:53:21: tuto bibli by asi i stálo zato přeložit do angličtiny:)
20.09.2010 23:53:00: já osobně mám ještě teorii "dokončovat myšlenky vyučujícího" - když je nám jasné, kam vyučující míří...
13.06.2010 02:19:12: bravo
05.04.2010 22:41:39: Tak, a je to tady! Celý svět ode dneška může z těchto strategií těžit.
Humův esej Of the Standard of Taste poprvé vyšel jako součást sborníku Four Dissertations v roce 1757. Svými východisky odkazuje k pojednání o kráse a deformitě, které Hume podává v Treatise of Human Nature. Krása a deformita jsou zde zařazeny mezi emoce spadající pod reflektivní imprese. Hume rozlišuje dva typy impresí. Ty, jež vznikají v duši přímo z „přirozených či fyzických příčin“, nazývá původní imprese nebo také imprese vnímání. Naproti nim stojí imprese, které vznikají jako emocionální reakce na primární imprese, a těm říká sekundární nebo reflektivní imprese.
Zatímco v minulých rubrikách klasiků sekundární literatury jsme se většinou zabývali poněkud netypickými představiteli tohoto žánru v tom ohledu, že nešlo „jen“ o historiky filosofie, nýbrž o autory, kteří si interpretací svých předchůdců připravují vlastní filosofický projekt, dnes upozorníme na vskutku klasického představitele našich klasiků, kterým je Norman Kemp Smith. Ten patří mezi několik nejuznávanějších a nejvlivnějších anglicky píšících historiků filosofie 20. století.
1  
2