Nomádva

č. 8 Múzy a vyprahlost

O vyprahlosti: Josef Fulka, Jiří Růžička

Poznámky abstinentovy
I stalo se, že jsme, já a kolega Růžička, nemohli měsíc požít alkoholu. Byla to taková drzá slečna, která tvrdila, že to nedáme. A Růža mi velebně podal ruku a já ji velebně přijal. Den nato jsme cucali čaj v týnské literární a  řeč vázla.
Život bez alkoholu má své výhody. Zaprvé se lehce vstává, hlava nebolí a člověk má spoustu času. Měl jsem připravené přednášky, svěží hlas a svižný projev. Někteří studenti dokonce tvrdili, že vypadám, že mě přednášení baví (ale tak vážné to nebylo, chtěli mě myslím pozlobit). Nemusíte ráno projíždět telefony, aby se ověřilo, zda jste nevolali bývalým přítelkyním a nepokoušeli se obnovit styk, anebo zda jste nějakýmu kreténovi, kterého už léta tolerujete, nechtěli konečně říct pravdu. Přečetl jsem spoustu knih, které bych jinak nepřečetl. Casanovovy Paměti. Zahradu irémskou. Uvažoval jsem i o celém Saint-Simonovi, ale u šestého svazku se to zaseklo.
Život bez alkoholu má i své nevýhody. Večer na vás padá úzkost, samota a smutek. Když se někam vypravíte, kamarádi se vám smějou kvůli těm sodovkám, co pijete, a tak radši nikam nechodíte, anebo maximálně s kolegou Růžičkou, který je na tom stejně.
Přináší to fyziologické změny, tahle věc. Kolega Růžička zezelenal a zmenšila se mu hlava. O sobě nic nevím, protože mám doma jen malé zrcadlo.

„A na potoce podle skal...“, řekne kolega Buben. Nedořekne, protože kolega Růžička bouchne vztekle skleničkou nealkoholického piva o stůl tak silně, že se všichni leknou.

Ostatně Buben nemá co říkat. Propadl soutěživosti a také toužil nepít. Jenže měl strach, že mu hlava zmizí úplně a katedra politologie bude obohacena o acefalického znalce volebního systému v Tichomoří. A když potom po měsíci pít začal, pozvracel si boty.
Je nicméně nesmysl domnívat se, že toho víc uděláte, protože máte víc času. Zbývající čas strávíte řešením volovin, které by se jinak vyřešily samy. Zbytečně pečlivě připravená přednáška věci spíše zhorší než zlepší.
Na druhou stranu lidé se vám smějí, ale tiše závidí. I kolega Češka chtěl nepít a očistit se.

„Kurva Henry, dej mi to,“ říká kol. Růžička plačtivým hlasem, stejně jako Gene Hackman alias Pepek ve Francouzské spojce, když se léčí z drogové závislosti. Ale ještě zbývá týden.

„Na to se vyser, dyť máš už jen dvě hodiny,“ říká kol. Jarda Novotný poslední den v deset večer. Jenže je to věc cti a kromě toho v žádném případě nezačnu pít bez Růžičky, který je také statečný.

Komentář sou-druha abstinenta:
Znáte tu Peregrinovu předmluvu k tej Kolmanově monumentální knize o matematice? Začíná slovama, který by měly bejt na začátku každýho pokusu o nepití (samozřejmě v parafrázi): „Nezkoušejte nepít, je to moc velká dřina!“  

No, kolega Fulka má v něčem pravdu, času je sice víc ale stejně nevíte, co s nim. Možná něco přečtete, vaše „čistá“ hlava si ovšem uvědomí takřka všechno, co z textů plyne, a to většinou není úplně dobře.

Navíc se vám rozjede zažitej denní režim. Ráno při vstávání nenadáváte, což byste normálně dělali nebo spíš dělat měli, ale to jen proto, že v porovnání s hrůzou večera jste ještě plni elánu. Není to perverzní, těšit se na objektivně nejodpornější část dne? A ty lidi kolem vás se zdaj bejt vcelku normální. Mámení abstinentovo!

Ostatní se vám nejen smějou a závidí, oni vás nenávidí. Pro alkoholiky jste zrádce, kerej ze sebe dělá při nejlepšim asketickýho hrdinu, při nejhoršim mravokárce, ačkoliv držíte jazyk za zuby nebo bědujete nad vlastnim osudem. Na druhou stranu pro abstinenty představujete akorát takzvaně polepšenýho, kterýmu stejně nevěří nebo nechtěj věřit, protože by ve vás ztratili obraz ožralýho nýmanda, vůči němuž se přece cítí tak dobře.

Už se vám někdy stalo, že ste v podnapilym stavu hráli stosedmu v lepších s šesti trumfama (přirozeně s hláškou, ale bez esa), zelenejma eso a deset, kulovym esem, plonkovou žaludovou desítkou, svrchem a sedmou ve zbytku ruky a soupěři vám naložili 100 proti? Mně jo, ale za střízliva!! (pravda, bylo to bez výnosu a s krutym rozhozem ... malá outěcha!).  

A ženský? U těch je to jedno! Ty nadávaj i když pijete, i když nepijete!

Je pozdní večer hospody čas…
a Bubnův zve ku pití hlas…

Josefe, Radku, Markéto...!!!!
Žádné komentáře